Neděli Zmrtvýchvstání předchází Velikonoční vigilie, bohoslužba noci (Vzkříšení v sobotu večer), v níž byl Ježíš vzkříšen. Oslava Velikonoc bezprostředně trvá po celý velikonoční oktáv, avšak velikonoční doba jako taková končí až 50. dne, slavností Seslání Ducha svatého (Letnice).

Při slavnosti se zpravidla hraje píseň Aleluja! Živ buď nad smrtí slavný vítěz a na konci Vesel se, nebes Královno.

V souladu s Pravidly českého pravopisu jsou podoby Boží hod velikonoční a Hod Boží velikonoční (bez honorifikace Hod boží velikonoční). Tento způsob psaní však neodpovídá způsobu psaní názvů jiných svátků – píše se např. pondělí Velikonoční. Autoři publikace Psaní velkých písmen v češtině proto navrhují užívat podoby Boží hod Velikonoční (bez honorifikace boží hod Velikonoční) a hod Boží Velikonoční (bez honorifikace hod boží Velikonoční). Psaní velkých písmen v názvech Velikonoční neděle či neděle Velikonoční a slavnost Zmrtvýchvstání Páně či bez honorifikace slavnost Zmrtvýchvstání páně není problematické. V případě, že toto sousloví neoznačuje svátek, ale samotnou událost, kterou svátek připomíná, je na místě psát Zmrtvýchvstání Páně či bez honorifikace Zmrtvýchvstání páně.

První nikajský koncil (325) rozhodl, že křesťané budou slavit Velikonoce neděli po prvním jarním úplňku a zároveň že se toto datum nemá krýt s židovskou slavností Pesachu.

Neděle velikonoční (Vzkříšení) - vlastní den oslav Velikonoc. Tradičně byl ve znamení dobrého jídla, slavnostního oblečení pokud možno s novými částmi oděvu a všeobecného veselí. V církvi se koná nejslavnější bohoslužba náboženského roku. Začátek tradičně bývá o půlnoci mezi Bílou sobotou a následující nedělí, ale z praktických důvodů se často začíná dříve, ještě na Bílou sobotu večer. Součástí bohoslužby bývá i udělování křtu, především katechumenům, kteří se předtím na křest delší dobu připravovali, a obnova křestních slibů u stávajících členů náboženské obce. V tento den vyjíždějí se zprávou o zmrtvýchvstání Krista jezdci ve svátečních oblecích na ozdobených koních a oznamují tuto novinu lidem v Lukavci a Nových Dvorech na Novojičínsku. Tento zvyk je zapsán na "Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Moravskoslezského kraje".