Zatímco jiné formy graffiti mohou být považovány za vandalismus, yarn bombing byl zpočátku výhradně o kultivaci a personalizaci chladných veřejných míst. Časem vznikly různé pletařské a háčkařské skupiny s různými programy a veřejnými projekty.
Podle Manuely Farinosi a Leopoldiny Fortunati se yarn bombing stal jedním ze symbolů feministického hnutí částečně díky spojení tradičně ženského umění pletení a/nebo háčkování s tradičně spíše mužskou grafitti scénou. Ženy a dívky, které tvoří tuto subkulturu, jsou různorodé co do rasy, věku, sexuality, třídy atd. a vytvářejí prostor pro sebe a své umění všude od univerzitních kampusů po veřejné parky. Toto spoluvytváření veřejného prostoru je to, co motivuje některé z účastníků, z nichž někteří nikdy předtím neměli šanci se na něčem podobném podílet.
Za rozšířením hnutí stála Magda Sayeg z Houstonu, která říká, že poprvé dostala nápad v roce 2005, když obháčkovala kliku od dveří svého butiku. Později se k ní přidaly další, čímž vznikla umělecká skupina Knitta Please.
Hnutí se posunulo od jednoduchého obháčkování k tzv. šitému příběhu. Tento koncept byl se připisuje Lauren O'Farrell (která vytváří své pouliční umění pod názvem Deadly Knitshade), z Londýna, která založila první městský kolektiv zabývající se pletením graffiti Knit the City. Koncept šitého příběhu využívá ručně vyrobené stvoření, postavy a jiné předměty k vyprávění příběhu nebo zobrazení tématu. První takovouto instalací bylo „Web of Woe“ skupiny Knit the City v srpnu 2009.
Popularita yarn bombing se začala šířit po celém světě. V 9. září 2011 obchod z přízemi Collected Thread vyzdobil městskou čtvrť Plaza v Oklahoma City, aby oslavil své tříleté výročí fungování obchodu. V Austrálii vznikla skupina zvaná Twilight Taggers, která se označuje za "umělce vláken". Joann Matvichuk z Lethbridge v Albertě založila International Yarnbombing Day (Mezinárodní den Yarn Bombing), který byl poprvé oslaven 11. června 2011.
Ačkoli instalace se obvykle nacházejí v městských oblastech, Stephen Duneier se v roce 2012 stal prvním, kdo v Los Padres National Forest přivedl Yarn bombing také do přírody.
Skupina The Craft Club Yarnbombers (Emma Curley, Helen Thomas, Gabby Atkins, Claire Whitehead a Rebecca Burton) v Essexu se v roce 2014 stala držitelem světového rekordu za největší výstavu háčkovaných soch, když vyzdobila dětský hospic pomocí 13 388 háčkovaných předmětů.
V roce 2010 byla založena skupina Yarn Bombing Los Angeles (YBLA) se sídlem v Los Angeles v Kalifornii, označující se jako skupina partyzánských pletařů. Pořádají pravidelné schůzky, aby vytvářeli plány akcí, sdíleli techniky, rozvíjeli komunitu atd. V současné době mají rozpracovaných více než 10 projektů po celém Los Angeles a blízké komunity.